Pohled na svět, pohled do duše.
Každý máme svůj osobitý pohled na svět a od dětství ho ovlivňuje spousta věcí. Tak, jak jsme se formovali my jako lidé, osobnosti - stejně tak se formoval i náš pohled na svět. Od útlého dětství až do teď nás ovlivňují mimo jiné aspekty, jako kde jsme vyrostli, kde žijeme, kým se obklopujeme, nebo třeba naše životní cesty, situace a zážitky na které se nezapomíná...
Od malička jsem byla zvídavé dítě, které to táhlo do přírody. Už v dětství jsem uměla obdivovat přírodu a nejlépe mi bylo v lese. Tam je mi nejlépe do teď. Když se mi dostal asi ve třetí třídě do ruky ta´´tkův starý foťák, bylo to pro mne něco kouzelného. Ta krabička v sobě nesla tolik tajností a zároveň tolik možností - byl to můj poklad! Sice mi nikdo nikdy nevysvětlil, jak to celé funguje a jak si nastavit foťák tak, aby z toho lezly ostré fotky, ale to mi nevadilo. Fascinoval mě pohled na svět přes hledáček. Jako bych se díky hledáčku dokázala koukat do jiného světa! Do světa, který byl něčím výjimečný, kouzelnější, klidnější. Co ale bylo asi nejdůležitější byl fakt, že přes svět hledáčku jsem dokázala vnímat to pravé tady a teď, být v přítomnosti a zároveň to celé propojit s mým velkým dětským sněním. Nutno podotknout, že jsem byla velký, velký sníč. :D A jsem do teď. Naštěstí mám ale skvělého manžela, který mne dokáže včas vrátit na zem bez větší újmy. :D
Takhle vznikla moje láska k fotce a ojedinělý pohled na svět, což přetrvalo do dnes. Stále cítím to kouzlo, když držím v ruce tu černou krabičku, stále vnímám tu zvláštnost, když koukám na svět skrz hledáček a stále cítím to pravé teď a tady, které zachycuji ve svých fotografiích. Zdá se, jako by tyhle pocity prorostly mou duší skrz na skrz a staly se součástí mě. Možná znáte ten pocit, když natolik milujete to co děláte, že si bez toho neumíte představit den... Stejně tak to vnímám já. Rituál focení je kus mě, bez něho bych byla neúplná, to už vím.
Důležité je jít tam, kam vás srdce táhne a žít tím, co vás naplňuje. Pokud nechcete být vyčerpaní, unavení, otrávení.. měli byste jít cestou v souladu sami se sebou, ne proti sobě. Někdy to chce notnou dávku odvahy, někdy třeba přehodnocení priorit, ale věřím, že když děláme po čem volá naše duše, je to správně.
Mějte krásný den, J.